Bohužel žádný alternativní přístup lupénku zcela nevyléčí, stejně tak jako klasická medicína. Lupénka je zákeřná právě v tom, že se může kdykoli vrátit. Alternativní léčba může být výborná jako podpůrná ke zmírnění příznaků. Při vážných projevech je ale vždy základem péče dermatologa.
Bez promazávání kůže emoliencii a kvalitní hydratace se pokožka psoriatiků neobejde. Dalším krokem je omezit veškeré alergeny a faktory, které pokožku dráždí. Pomáhá také, pokud budete v duševní pohodě a budete se vyhýbat stresu. Udržovat duševní pohodu a klid pomáhá velmi často třeba jóga, což je také vynikající aktivita pro lupénkáře. Kůže s lupénkou totiž špatně snáší pot.
Tyto malé rybičky najdete v kosmetických salonech především v zahraničí. Rybičky „okusují“ odumřelou kůži, běžně se používají v pedikúře jako zajímavá atrakce. Lupénkářům mohou pomoci zbavit se lézí.
Rybičky mají malinké zuby, ošetření tedy spíše lechtá, ale rozhodně není bolestné. Přesto mohou být zoubky rybek pro některé citlivější psoriatiky dráždivé. Pro lupénkáře má svá rizika – pozor například na teplotu vody či délku kúry. Doporučuje se tedy výhradně pod odborným dozorem. Mnoho lázní nabízí rybičky jako doplňkovou terapii. Na terapii nemůžete, pokud užíváte kortikoidové masti! Kortikoidy ve vaší kůži totiž rybky otráví. Terapie je tak vhodná jen pro slabé projevy lupénky.
Světelná terapie se hodí pro slabší a středně těžké formy lupénky. Fototerapie pomáhá pokožce se hojit. Při fototerapii se používá UVB záření s úzkým pásmem nebo ultrafialové záření A v kombinaci s tzv. psoraleny. K fototerapii se používají speciální lampy, které fungují na podobném principu jako solária. Někdy se léčba světlem kombinuje s podáváním léčiv zcitlivujících kůži k záření (PUVA). Doporučuje se aplikovat fototerapii UV zářiči přímo na postižená místa, nikoli na zdravou kůži.
Tento typ záření je samozřejmě nebezpečný pro oči, pacienti i lékař si chrání zrak speciálními brýlemi, intenzitu terapie vždy určuje lékař. Pozor, nikdy nechoďte do solárií nebo k lidem bez patřičného odborného vzdělání, protože fototerapii provádějí jen kožní lékaři na schválených přístrojích.
Fototerapie není pro každého pacienta. Rozhodně by ji neměli absolvovat pacienti s akutním stádiem lupénky, kapkovou formou lupénky či infekčními nemocemi.
Balneoterapie využívá minerály a síru, jedné se o léčebné koupele. Běžně se s ní lze setkat v některých lázních. Používá se nejčastěji v kombinaci s fototerapií. Je vhodná k léčbě pohybového aparátu a kožních problémů, vhodnou formou vždy určuje lékař.
Akupunktura pomocí zabodávání jehliček do akupresurních bodů tlumí bolest. Psoriatikům může pomoci od bolesti. Lze ji tedy použít k léčbě některých doprovodných symptomů. Před návštěvou akupunktury se poraďte se svým kožním lékařem.
Na podobném principu – tedy stlačení akupresurních bodů funguje také baňkování a moxování. Těmto terapiím by se ale lupénkáři měli vyhnout zcela, protože dráždí kůži i u zdravých jedinců.
Ani vědci dodnes nevědí, jak přesně lupénka vzniká, tedy přesně nevědí, jak ji zcela vyléčit. Podle tradiční čínské medicíny se jedná o nerovnováhu Jin a Jang jater. Zvětšené Jang vyvolává horkost krve, nerovnováha mezi horkostí a vlhkostí krve pak způsobí dehydrataci pokožky, což se projevuje lézemi lupénky. Číňané vnímají symptomy jen jako projevy vnitřní nerovnováhy, cílem tradiční čínské medicíny je tedy znovu Jin a Jang vyrovnat.
Proč je Jin a Jang v nerovnováze? Čínská medicína jako prvotní příčinu viní duševní nepohodu.
Léčba obvykle probíhá pomocí tradičních bylin, akupresury, diety a cvičení. V rámci léčby se také odporučují bylinné koupele. Koupele ale nesmí být příliš dlouhé a horké, to totiž může kůži spíše podráždit.
Čínská medicína klade důraz na promazávání pokožky a snaží se eliminovat dráždivé faktory. V rámci diety se obvykle doporučuje vynechávat pálivé pokrmy, některé mořské plody, omezit konzumaci masa, alkoholu a hub.
