Promluvte si s budoucí třídní učitelkou u zápisu nebo hned první den školy. Upozorněte ji, že lupénka není v žádném případě nakažlivá a že se ona ani ostatní rodiče nemají vůbec čeho obávat. Zde najdete brožurku České akademie dermatovenerologie. Najdete v ní odborné informace o nemoci podané dosti laickým způsobem.
Učitelka tak může ostatním dětem vysvětlit, že se jedná o nemoc. Takto malé děti jsou schopné odlišnosti přijmout zcela přirozeně, pokud jim dospělí vše vysvětlí.
Mnoho dětí se stydí a ptá se „proč zrovna já“. V horším případě se setkávají se šikanou. Je mnohem lepší všem těmto problémům předcházet.
Natrénujte si dopředu odpovědi na zvídavé dětské dotazy typu: jak jsi to dostal, je to nakažlivé, ta nemoc je ošklivá, ale i na empatické dotazy zda to bolí. Ostatní děti se totiž budou ptát zcela nepochybně a je lépe, když to vaše bude umět odpovědět. Svému dítěti vysvětlete, že dotazy spolužáků představují zájem, ať je tedy zodpoví v klidu a trpělivě. Zodpoví je jen jednou a bude mít na dlouho klid.
Lupénka vzniká proto, že se kůže odlupuje až 7 krát rychleji než by měla. Když to hodně zjednodušíme, dalo by se říct, že se kůže hodně rychleji regeneruje, jako u některých superhrdinů. Schopnost rychlé regenerace měl třeba Wolverine, Superman nebo Deadpool. Váš syn/dcera má nepochybně nějakého oblíbeného superhrdinu. Pokud svou nemoc dítě takto vysvětlí spolužákům, vyslouží si spíše respekt než ústrky.
Stres trápí naši duši a tím oslabuje i naše tělo. Stres může být jedním z faktorů, které mohou zhoršit projevy nemoci. Zhoršení nemoci může vést k výsměchu od spolužáků nebo omezením (například zákaz tělocviku), obojí dítě více vyloučí z kolektivu a více stresuje. Váš školák se tak ocitne v bludném kruhu, ze kterého není snadné se dostat.
Možná se domníváte, že dítě školou povinné zná stres jen z učebnic. Opak je pravdou. Jen se liší váš úhel pohledu. Dítě může hluboce stresovat to, že neumí nakreslit domeček tak hezky jako Anička, nebo se možná bojí, že z písemky nebude mít jedničku a zklame vás tak. Zaveďte si tedy doma novou tradici, ptejte se dítěte, jaký den prožilo. Snažte se naslouchat i zdánlivě malicherným problémům.
To, že dítě naučíte čistit si zuby a v první třídě to zvládá samo, nám připadá samozřejmé. Stejně tak jej naučte pečovat o kůži. I malé dítě si jistě dokáže samo ošetřit ložiska například na loktech. Pro péči volte menší balení emoliencia bez parfemace.
Vždy respektujte přání a náturu dítěte. Pokud se vám svěří, že ošetřit kůži ve třídě, kde na něj zírají spolužáci, je mu nepříjemné, domluvte se s učitelkou nebo školní sestrou. Za prvé je dítě stranou kolektivu, za druhé má dohled dospělého.
Přes všechnu vaši snahu se může stát, že ostatní děti budou na vaše dítě zlé. Zkuste řešit situaci nejprve s dítětem a s třídní učitelkou, společně hledejte řešení. Nebojte se kdykoli vyhledat pomoc psychologa, pokud máte pocit, že něco není v pořádku. Obzvláště mladé dívky, které dbají o svůj vzhled, mohou mít s lupénkou potíže.
Velice pomáhá, pokud mají děti kamarády se stejnou nemocí a mohou tak sdílet své problémy i s vrstevníky. Pokud si vaše děti rádi povídají, zkuste kontaktovat občanské sdružení Spolek psoriatiků a atopických ekzemiků ČR.
